Astronomové identifikovali ID830 jako dosud nejjasnější rentgenově hlasitý kvasar, který byl dosud znám, s použitím dat z kosmické lodi Spektr-RG a mnoha pozemních dalekohledů. Tento objev vrhá světlo na extrémní chování supermasivních černých děr (SMBH) a jejich okolí.
Co jsou to kvasary?
Kvazary nebo kvazihvězdné objekty (QSO) jsou neuvěřitelně jasná aktivní galaktická jádra (AGN) poháněná SMBH v centrech galaxií. Vyzařují obrovské množství elektromagnetického záření v celém spektru – od rádiových vln až po rentgenové záření – a mají jednu z nejvyšších svítivosti ve Vesmíru.
ID830: Extrémní případ
ID830, umístěný na rudém posuvu 3,43, vykazuje bolometrickou svítivost přibližně jeden kvintilion erg/s. To naznačuje buď výjimečně masivní SMBH (potenciálně se blíží teoretické hranici 10 miliard slunečních hmot) nebo super-Eddingtonovu akreční fázi, kdy černá díra spotřebovává hmotu rychlostí výrazně nad standardním limitem.
Pozorování na více vlnových délkách odhalí klíčové detaily
Tým vedený Sakiko Obuchi z Waseda University provedl komplexní studii ID830, která kombinuje rentgenovou spektroskopii z eROSITA s optickými a ultrafialovými daty z SDSS a Subaru, stejně jako rádiová pozorování z LOFAR, GMRT a dalších zařízení. Tento přístup odhalil několik klíčových vlastností.
Extrémní svítivost a rychlost narůstání
Studie potvrdila, že ID830 má rentgenovou svítivost 0,01 quintillion erg/s, což z něj dělá jeden z nejjasnějších rentgenových radio-hlasitých kvasarů, jaké byly kdy objeveny. Jeho celková svítivost byla naměřena na 0,076 quintillion erg/s, s Eddingtonovým poměrem 1,4, což definitivně potvrzuje super-Eddingtonovu akreci.
Hmotnost a zarudnutí černé díry
Hmotnost SMBH ve středu ID830 se odhaduje na přibližně 440 milionů hmotností Slunce. Kvazar také vykazuje mírné zčervenání s hodnotou 0,39 magnitudy.
Vysoký poměr ultrafialové a rentgenové svítivosti
ID830 vykazuje vysoký poměr ultrafialové a rentgenové svítivosti (-1,2), překonávající hodnoty pozorované u jiných super-Eddingtonských kvasarů a takzvaných „malých červených teček“ (LRD), o kterých se předpokládá, že představují rané AGN s rychle přibývajícími SMBH.
Jet power a interakce s majitelem
Odhadovaná kinetická síla výtrysku ID830 v rozmezí od 1 do 10 quatuordecillion erg/s je srovnatelná s jeho emisní svítivostí. To naznačuje, že energie uvolněná výtryskem účinně interaguje s okolním mezihvězdným prostředím.
Přechodná fáze
Výsledky naznačují, že ID830 je v současné době v přechodné fázi, kdy jsou koróna i proud současně aktivovány po akrečním výbuchu. Kvasar může představovat objekt typu super-Eddington po výbuchu, překlenující mezeru mezi standardními kvasary a slabými rentgenovými, rychle přibývajícími LRD identifikovanými vesmírným teleskopem Jamese Webba (JWST).
Tento objev poskytuje cenné informace o extrémním chování SMBH a dynamice akrečních procesů v raném vesmíru.
