Poslední kolo jednání OSN o změně klimatu, známé jako COP30, začalo v brazilském Belemu uprostřed napětí a nejistoty. Na těchto setkáních, která přilákala delegáty téměř ze všech zemí (kromě Spojených států), jsou zástupci z celého světa v bodě zlomu při určování toho, jak měnící se geopolitické prostředí ovlivní jejich schopnost vyrovnat se se zhoršující se klimatickou krizí.
Sázky jsou nepopiratelně vysoké. COP30 se odehrává na pozadí globálního energetického chaosu a roztříštěné mezinárodní spolupráce. Pařížská dohoda z roku 2015, přelomová smlouva, jejímž cílem je omezit globální oteplování výrazně pod 2 stupně Celsia nad předindustriální úroveň (ideálně 1,5 stupně), je ohrožena. Tento zdánlivě malý teplotní rozdíl má katastrofální důsledky: častější a intenzivnější vlny veder, zvýšená sucha a lesní požáry, stoupající hladina moří a rozsáhlý kolaps ekosystémů.
Blížící se termín a měnící se realita
Stávající COP30 je obzvláště důležitá, protože stanoví lhůtu pro země, aby předložily aktualizované národní klimatické akční plány – nazývané „národně stanovené závazky“ (NDC) – v souladu s cíli Pařížské dohody. Více než 110 zemí tak již učinilo, ale mnoho z těchto závazků stále nestačí k tomu, aby zabránily katastrofickému oteplování. Zvláště důležité je, že řada klíčových hráčů ještě nepřijala své závazky, což visí nad celým postupem stín.
Patří mezi ně Spojené státy americké, největší emitent skleníkových plynů v historii a nyní druhý největší znečišťovatel. Rozhodnutí prezidenta Trumpa v roce 2017 odstoupit od Pařížské dohody zasadilo významnou ránu, která nejen porušila důležitý závazek, ale také podkopala mezinárodní spolupráci. Ačkoli USA nevyslaly oficiální delegaci na COP30, její nepřítomnost vyvolává obavy ohledně jejich odhodlání ke globálním opatřením v oblasti klimatu.
Kromě odmítnutí USA představují vážnou hrozbu další výzvy. Rostoucí nacionalismus podkopává mnohostrannou spolupráci, samotný základ mezinárodních dohod, jako je Pařížská dohoda. Rychlý pokrok v umělé inteligenci (AI) zvyšuje poptávku po energii, což vyvolává obavy z doprovodného nárůstu emisí. Dokonce i lidé s dobrými úmysly, jako je Bill Gates, nedávno zmírnili své hodnocení klimatických rizik, zatímco prosazovali vývoj AI a zdůraznili složité a často protichůdné priority, které jsou v sázce.
Citlivý akt vyvažování: přizpůsobení, financování a minimalizace emisí
Agenda COP30 přímo čelí těmto mnohostranným výzvám. Delegáti se snaží najít způsoby, jak navýšit financování projektů adaptace na změnu klimatu – pomoci komunitám vyrovnat se s již tak jistými dopady změny klimatu, jako jsou extrémní jevy počasí a stoupající hladina moří. Je také důležité poskytnout mechanismus, který by ročně mobilizoval 1,3 bilionu dolarů ve financování rozvojových zemí na přechod na čisté zdroje energie a na posílení jejich odolnosti vůči zhoršujícím se dopadům změny klimatu.
Jednání se zároveň zaměří na posílení snah o snižování emisí – tzv. minimalizaci. To zahrnuje postupné ukončení používání fosilních paliv, která jsou stále hlavní hnací silou globálního oteplování, a také urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, jako je solární a větrná energie.
Přestože nejnovější projekce emisí ukazují, že omezení oteplení na 1,5 stupně Celsia se nyní pravděpodobně nepodaří dosáhnout, zabránit katastrofickému oteplení nad 2 stupně Celsia je stále možné. Dosažení tohoto cíle však bude vyžadovat rychlou a rozhodnou akci všech zemí, nejen několika vyvolených.
COP30 je ostrou připomínkou toho, že čas běží a je třeba podniknout kroky k odvrácení klimatické katastrofy. Zda tento bod obratu bude znamenat začátek kolektivní akce nebo další sestup do nečinnosti – budoucnost definovanou stále se opakujícími extrémními povětrnostními jevy a kaskádovitým kolapsem životního prostředí – se teprve uvidí. Svět sleduje a čeká na známky vedení uprostřed měnící se reality.
