Spojené státy nepošlou vysoké vládní úředníky na každoroční klimatický summit Organizace spojených národů, což je poprvé za tři desetiletí, kdy bude země znatelně chybět na těchto zásadních mezinárodních diskusích. Summit, který začíná ve čtvrtek v brazilském Belemu, si klade za cíl spojit země, aby se zabývaly globálním oteplováním. Zatímco někteří to považují za ránu globální spolupráci, jiní se domnívají, že by to mohlo dokonce urychlit pokrok, aniž by do toho zasahovaly klimatické politiky Trumpovy administrativy.
Postavení administrativy a její důsledky
Rozhodnutí odráží důsledný odpor Trumpovy administrativy vůči opatřením proti změně klimatu. Senátor Brian Schatz (D-Havaj) navrhl, že místo účasti na diskuzích, kde by Spojené státy mohly bránit pokroku, je lepší zůstat stranou. Administrativa aktivně bránila úsilí v boji proti změně klimatu, spolupracuje se zeměmi produkujícími ropu na blokování mezinárodních dohod o plastech a emisích z lodní dopravy a tlačí na Evropu, aby zrušila své klimatické zákony.
Prezident Trump otevřeně zpochybnil platnost klimatické vědy a tvrdil, že země, které upřednostňují čistou energii, selžou. Tento postoj vyvolal obavy mezi mezinárodními vůdci, včetně Laurence Tubiany, který vede Evropský klimatický fond, který označil opozici vlády za „agresivně antiklimatické“.
Potenciál pro hladší vyjednávání
Někteří analytici se domnívají, že absence USA by mohla otevřít cestu k přímějším jednáním mezi zbývajícími zeměmi. Zatímco Spojené státy historicky hrály klíčovou roli při vytváření dohod o klimatu, potenciál Trumpovy administrativy vykolejit i postupný pokrok některé přiměl k tomu, aby uvítali přestávku. Letošní summit se zaměřuje na to, aby země předložily ambicióznější plány na snížení emisí oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů. Tyubiana zdůraznila, že svět musí „jednat se Spojenými státy nebo bez nich“.
Účast nevládních organizací a korporací
Navzdory odmítnutí federální vlády se summitu zúčastní skupina amerických vůdců – většinou demokratů, státních a místních úředníků, podnikatelů a zástupců organizací, jako je Sustainable Energy and Environment Caucus. Kalifornský guvernér Gavin Newsom, častý Trumpův oponent, oznámil svou přítomnost a slíbil, že se zaměří na „vytváření pracovních míst a snižování toxického znečištění“. Očekává se, že se summitu zúčastní také několik velkých korporací, včetně GE Vernova, Bank of America a Bayer, což demonstruje pokračující odhodlání podnikatelské komunity řešit změnu klimatu.
Historický kontext
Letošní absence se liší od praxe předchozích republikánských administrativ. Přestože Spojené státy v roce 2001 odstoupily od Kjótského protokolu, administrativa George W. Bushe zůstala zapojena do každoročních jednání o klimatu. Dokonce i poté, co v roce 2017 původně odstoupila od Pařížské dohody, Trumpova administrativa nadále posílala představitele ministerstva zahraničí na klimatické summity OSN.
Zbývající zapojení USA a obtížná situace
Navzdory nedostatku oficiálního zastoupení zůstávají Spojené státy technicky až do ledna 2020 stranou Pařížské dohody a jsou členem OSN odpovědným za monitorování globálního klimatického pokroku. Ale mnoho zkušených pracovníků OSN opustilo ministerstvo zahraničí, což by mohlo oslabit schopnost země řídit složitá mezinárodní jednání.
Neúčast Spojených států na letošním klimatickém summitu podtrhuje významný posun v přístupu země ke globální environmentální spolupráci. I když přetrvávají obavy z možného dopadu na pokrok, přítomnost nevládních organizací a podniků naznačuje, že úsilí v boji proti změně klimatu bude pokračovat, ať už se Spojenými státy nebo bez nich.
